">
Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Historie

 
Pyrenejští horští psi pocházejí z Pyrenejských hor, které se nacházejí v baskidské oblasti mezi Španělskem a Francií. Přesný původ plemene je stejně tak nejasný jako původ baskidských lidí, ale říká se, že lidé se svými pozoruhodnými psy pocházejí ze Středního východu a přišli na západní pobřeží Středozemního moře s fénickými kupci. Fyzické a psychické vlastnosti pyrenejských horských psů se vlastně po celé roky neměnily a jde o jedno z mála plemen, které nemá své dnes žijící předchůdce. Existují dohady, že pyrenejové přispěli k vývoji moderních plemen, jako je novofundlandský pes a bernardýn, ale to jsou jen velké domněnky. A stejně tak jako v 16. století i dnes pyrenejští horští psi hlídají stáda baskidských ovcí na svazích hor.
Vyskytují se dva typy pyrenejského horského psa: Chien des Pyrénées orientales (západopyrenejský pes) - vyznačuje se především širokým čenichem, převislými pysky, má trojúhelníkové uši,srst je lehce vlnitá. Chien des Pyrénées orientales (východopyrenejský pes) - má spíše zašpičatělý čenich, svislé špičaté uši. Měkkou, hustou, hedvábnou srst s šedými nebo béžovými znaky, zvláště na přední části hlavy a na uších. O těchto typech se zmiňuje také už koncem 16. století zemědělský odborník Olivier de Serres.
V 17.století se pozoruhodně krásné horské plemeno stalo populárním na královském dvoře a Ludvík XIV. je jmenoval oficiálním královským psem. Samozřejmě to chce trochu představivosti, jak kdysi hlídali předrevoluční francouzskou šlechtu a dělali společnost pánům a dámám na francouzském dvoře v dobách nejslavnějších. To, že se pyrenejové vždy líbili královské šlechtě, představuje i ten fakt, že jak královna Marie Antoinetta, tak i královna Viktorie je měla v oblibě a několik jich vlastnila. Typická je pro toto plemeno přizpůsobivost, jednak k prostředí největšího luxusu, tak i k prostředí vysokohorskému, kde jsou vystaveni práci, extrémnímu počasí a neadekvátní stravě. Do Nového světa se plemeno pyrenejského horského psa dostalo počátkem 16. století. První zmínky však pocházejí z roku 1815 a 1824, kdy generál Lafaytte poslal dva psy svému příteli do Spojených států.
V roce 1885 byl první Pyrenejský horský pes zaregistrován a vystavován v Anglii. V roce 1907 vznikl ve Francii klub za účelem zachování plemene. Do tohoto okamžiku byli psi výhradně pracovním nebo společenským plemenem. Nyní poprvé byli ve Francii vystavováni na výstavách psů. V roce 1911 udělil prezident Francie titul „Nejkrásnější pes Francie" psovi – francouzskému šampionovi Porthosovi.
V roce 1931 dorazili pyrenejci k americkým břehům za účelem chovu a v roce 1932 Urdos de Soum zahájil výstavní kariéru plemene na výstavě Eastern Dog Clubu v Bostnu. V roce 1933 uznal American Kennel Club plemeno pyrenejského horského psa. A tak byl založen čistokrevný chov v Americe a plemeno bylo zachráněno před vyhynutím. Druhá světová válka v Evropě v Anglii způsobila zánik mnoha předních chovatelských stanic, a tak mnoha skvělých představitelů plemene. Velké úsilí manželů Craneových, kteří importovali z Ameriky zakladatele chovu, dovedlo plemeno do stavu, kdy se mohlo dále rozvíjet. Manželé Craneovi v Americe a paní Jeanne Harper Trois Fotaines z Anglie doslovně zachránili plemeno před vyhynutím v těžkých válečných letech. Po 2. světové válce se zvyšoval počet chovatelských stanic v Kanadě, Spojených Státech, Jižní Americe a Evropě. Chovní jedinci byli exportováni do celého světa a plemeno si získávalo novou pozornost.
Dnes jsou pyrenejové v Americe a Anglii převážně rodinným společenským psem. Snad relativně málo viditelní na výstavách, ale hodně rozšířeni v amerických rodinách po celých Státech. Pro běžného majitele dnešního pyreneje může být obtížné při pohledu na laskavého spícího domácího miláčka představit si jeho vzdálené bratrance žijící v Pyrenejských horách, kteří nosí těžké kovové ostnaté obojky.
 
Během těchto let se také vyvíjí standard plemene. První metodický popis pochází z roku 1897,který zpracoval hrabě de Bylandt v knize „Plemena psů“. O deset let později vzniká první chovatelský klub "Pastor Club", který vytvořil první standard plemene, inspirovaný metodickým popisem. V roce 1923 došlo k jeho úpravě klubem R.A.C.P. a v roce 1927 k oficiálnímu vydání. Později v roce 1970 došlo ve standardu k malým úpravám, zejména se zdůraznily vady, a také vylučující vady. Byl přijat a úředně zaznamenán FCI 4.7.1975. Tento standard prošel 13.3.2001 malou recenzí a byl nově schválen FCI dne 2.4.2001 pod č. 137 Pyrenejský horský pes a je stále aktuální.

 

Počátky chovu PHP v České republice

V roce 1991 byla do ČR dovezena první fenka PHP Flandre di Val D´Ayas, která pochází z italské chovatelské stanice, zapsaná pod číslem ČSHPK/19/-91/89/91 a stala se také mámou 7 štěňat 1.vrhu u nás v CHS Z Mogadoru CS, maj. Zlata Soukupová. Druhý zapsaný vrh, opět na feně Flandre di val D´Ayas - narozeno 8 štěňat, byl registrován v r. 1992 v CHS Ze Švestkové aleje, majitel Rostislav Vrábek. Tato chovatelská stanice odchovala v r. 1993 -1994 další tři vrhy o celkovém počtu 17-ti štěňat. Od r.1993 se postupně začaly přidávat se svými vrhy další CHS.V současné době počet zápisů mírně převyšuje číslo 1000. Chovatelská základna je již tak široká,že se dají použít ke spojení i jedinci odchovaní u nás, aniž by měli společné předky v posledních čtyřech generacích.

Chov pyrenejů je u nás na vysoké úrovni, jak po stránce exteriéru, tak i zdraví. Svědčí o tom i mimořádné úspěchy na prestižních výstavách. Zmíním se o Světové výstavě psů Poznaň v r.2006, kde se stal Vítězem plemene a Světovým vítězem krásný pes Cyro Mountain Almanach (celkem posouzeno 22 psů). Titul Světový vítěz také obdržela fena Bea Mountain Almanach. V roce 2008 se na Evropské výstavě v Budapešti výborně předvedl mladý pes Iron Filipův dvůr (syn Cyra). Získal titul Evropský vítěz mladých a v závěrečných soutěžích obsadil 4. místo Junior Best of Group.

 

Plemeno zastřešují dva kluby, kde najdete chovné podmínky, odkazy na chovatelské stanice a chovatelské kluby v zahraničí. Je to Klub chovatelů málopočetných plemen (KCHMPP) a Klub pyrenejských plemen (KPP) - www.pyrklub.cz, kterého jsme členi. 

Chovné podmínky KPP - zařazení do chovu nejdříve od 18 měsíců, absolvování min. dvou výstav - z toho jedna pořádaná klubem (klubová, speciální) a jedna národní nebo mezinárodní. Pes musí být ohodnocen známkou výborný nebo velmi dobrý v jakékoliv třídě (mimo dorostu). Zdravotní vyšetření na DKK - dysplazii kyčelního kloubu, max. do stupně 2/2 (HD C). Další zdravotní vyšetření již záleží na majiteli. Doporučujeme DLK (dysplazie loketního kloubu), LP (luxace čéšky - patelly), OCD (ramenní kloub) a v neposlední řadě BAER test (hluchota).

 

Genetika a dysplazie kyčelního kloubu

 

Statistika zapsaných psů v ČR v jednotlivých letech:
 
1991 – 7 štěňat: 3 psi a 4 feny
1992 – 8 štěňat: 4 psi a 4 feny
1993 – 16 štěňat: 11 psů a 5 fen
1994 – 23 štěňat: 14 psů a 9 fen, 1 import
1995 – 9 štěňat: 5 psů a 4 feny
1996 – 19 štěňat: 9 psů a 10 fen
1997 – 34 štěňat: 17 psů a 17 fen, 1 import
1998 – 24 štěňat: 14 psů a 10fen, 1 import
1999 – 23 štěňat: 12 psů a 11 fen, 1 import
2000 – 20 štěňat: 11 psů a 9 fen
2001 – 36 štěňat: 18 psů a 18 fen
2002 – 54 štěňat: 27 psů a 27 fen
2003 – 61 štěňat: 31 psů a 30 fen, 4 importy
2004 – 76 štěňat: 36 psů a 40 fen, 3 importy
2005 – 71 štěňat: 41 psů a 30 fen
2006 – 78 štěňat: 44 psů a 34 fen
2007 – 78 štěňat: 41 psů a 37 fen
2008 –88 štěňat: 46 psů a 42 fen (13 vrhů v 8 CHS)
2009 – 89 štěňat: 37 psů a 52 fen (11 vrhů v 9-ti CHS), 1 import
2010 – 122 štěňat: 67 psů a 55 fen (17 vrhů ve 14-ti CHS), 1 import
 
vrhy narozené do 30.9.2011 s posledním číslem zápisu 1002
– 64 štěňat: 32 psů a 32 fen (8 vrhů v 8 CHS), 1 import
 
Přehled přeregistrací chovných psů za období 2008-2011
 
2008 – 6 psů a 4 feny
2009 – 2 psi a 3 feny
2010 – 1 pes a 13 fen
2011 – 6 psů a 11 fen
 
 

 Kluby v Evropě – mimo jiné za zmínku stojí především francouzský a španělský klub

Francie

V roce 1923 byl založen klub R.A.C.P. Má kolem 1000 členů a chovatelé se dělí na signatáře Charty chovu RACP a nesignatáře, a nově na příležitostné chovatele, tj. odchovaný pouze jeden vrh ročně a chovatele s osvědčením o chovu psů (CDC), kteří odchovávají více vrhů za rok. Chovnost je podmíněna výsledkem vyhodnocením rtg kyčelního kloubu, který je prováděn nejdříve v 18-ti měsících, posouzením na klubové výstavě a výsledkem testu povahy nebo osvědčením o družnosti a použitelnosti, popř. testy DNA. Podle těchto kritérií je chovný jedinec zařazen do chovné třídy – Elita A, Elita B, Doporučeno a Potvrzeno.

 

 

Španělsko

Španělský klub C.E.P.M.P. byl založen v roce 1992. Od roku 2000 je do chovu také povinná dysplazie kyčelního kloubu a podobně jako ve Francii se chovní jedinci zařazují do chovných tříd.

Nedávný návrat vlků do francouzských Alp a medvědů do středních Pyrenejí byl signálem pro farmáře, vrátit se k tradičnímu využití psů k ochraně stád. Oba dva kluby aktivně pracují na opětovném návratu psa do Alp a Pyrenejí – ve Francii se jedná o „pastorační program“ a ve Španělsku o program Psi pro ochranu stáda – PPR. Chovatelé kladou priority na genetické linie práce, „otisk“ a zkušenosti. Tento program je podporován evropskými fondy, fondy ministerstva zemědělství a rybolovu, Národního fondu pro rozvoj a ostatními investory.